
Tmavý, světlý, celozrnný, žitný, slunečnicový, rýžový... Pokaždé si můžete vybrat jiný chléb. Obvykle však vítězí druh, který si oblíbíte na delší dobu.
Říká se, že chléb je všude o dvou kůrkách. V každém případě pro většinu z nás představuje naprosto běžnou součást jídelníčku, proto se vyplatí získat alespoň základní informace, čím je dobré se řídit při výběru jednotlivých druhů a proč je důležité číst údaje uvedené na obalech. Např. je vhodnější jíst chléb celozrnný, který obsahuje více vitaminů, minerálních látek a důležité vlákniny než chléb klasický, příznivější je i jeho glykemický index. Co tento pojem vlastně znamená?
GLYKEMICKÝ INDEX A SYTOST
Termínem "glykemický index" se nazývá hodnota, která zjednodušeně řečeno definuje, jak je potravina po zkonzumování schopna ovlivnit hladinu cukru v krvi a tím pádem i pocit sytosti člověka. Glykemický index se stanovuje u potravin, které obsahují sacharidy, a právě chléb je výborným příkladem.
Při trávení se složitější sacharidy rozštěpí na jednoduché a ty jsou pak vstřebávány do krve. Tehdy se zvyšuje glykemie (tedy hladina glukózy neboli cukru v krvi), jež spolupůsobí na pocit sytosti. Začíná se vyplavovat hormon inzulin, který napomáhá průniku glukózy do buněk, kde ji tělo využívá ke svým účelům. Tím se logicky hladina glukózy v krvi opět snižuje. Při jejím prudkém snížení se rychle dostaví pocit hladu, který člověka nutí přijímat další potravu, a tedy i větší množství energie do těla. Navíc, čím více inzulinu, tím větší je tendence k ukládání tuku v organismu.
Pro organismus je z těchto všech důvodů vhodnější, aby glykemie prudce nestoupala a poté prudce neklesala, ale aby její hladina byla v průběhu dne co nejvyrovnanější. Důležitý je správný výběr potravin, ze kterých se sacharidy do krve uvolňují postupně a glykemii pozvolna zvyšují i snižují.
Glykemický index potraviny se získává porovnáním účinku této potraviny na zvýšení glykemie ve srovnání s účinkem glukózy. Čím nižší má potravina glykemický index, tím pomaleji se po její konzumaci navrací pocit hladu. Naopak čím je hodnota glykemického indexu potraviny vyšší, tím dříve po jejím požití pocit hladu nastupuje.
Hodnotu glykemického indexu je možné ovlivnit i zpracováním potravy či přidáním některých ingrediencí (významné jsou vláknina, škrob, tuk). Například chleba s rostlinným tukem má nižší glykemický index než chleba samotný. Více informací o glykemickém indexu potravin najdete na www.fzv.cz.
JAK KOUPIT SPRÁVNÝ CHLÉB
Jak už bylo zmíněno, je výhodné preferovat predevším celozrnné druhy chleba. Tedy takové, které jsou vyrobené z celozrnné mouky, případně z mouky pšeničné s přídavkem např. pšeničných otrub, které obsahují více vitaminů, minerálních látek a vlákniny. Důležitou a málo známou informací je fakt, že ne každé tmavé pečivo je také zároveň celozrnné.
Může se totiž jednat o pečivo z pšeničné mouky, které je pouze dobarvené. Výhodou jsou v tomto případě druhy baleného chleba a pečiva, na nichž je uvedena informace 4 o složení výrobku, procentuální zastoupení jednotlivých složek nebo podrobný výčet surovin (složení). Pak platí, že na prvním místě je vždy uvedena surovina, které je ve výrobku (potravině) nejvíce, naopak na posledních místech jsou suroviny s nejmenším procentuálním zastoupením.
VLÁKNINA U DOSPĚLÝCH A DĚTÍ
Celozrnný chléb je spolu se zeleninou, luštěninami, ovocem a dalšími celozrnnými výrobky důležitým zdrojem tolik potřebné vlákniny. Doporučená denní dávka pro dospělé je cca 25-30 gramů vlákniny.
U dětí je však třeba opatrnosti, protože dětský organismus by si s takovým množstvím vlákniny neuměl poradit - hlavně v případě malých dětí. Pro ně nejsou celozrnné potraviny podávané několikrát denně vhodné. Doporučuje se tedy zařazovat je do jídelníčku postupně a s přibývajícím věkem. Obecně se dá říci, že množství vlákniny v dětském jídelníčku stanovíme výpočtem: věk dítěte + 5 (desetileté dítě by mělo mít ve stravě cca 15 g vlákniny).
KAŽDODENNÍ CHLÉB
Snad každý si ihned představí tradiční namazaný krajíc s máslem nebo obložený uzeninou, vajíčkem či zeleninou.
Jeho využití v kuchyni je však daleko širší. Chléb se často používá jako příloha k salátům, gulášům, polévkám apod. Je součástí různých nákypů a velice dobře slouží k zahuštění. Dříve se často připravovala i rychlá a levná chlebová polévka. Chléb se také různě plní (zeleninou, masovou směsí) a v některých krajových receptech slouží i jako jedlý talíř na bramboračku nebo guláš. Jeho výhodou je neutrální chuť, kterou je možné kombinovat a doplnit v podstatě čímkoli.